“…všichni zhřešili a chybí jim Boží sláva. Jsou však zdarma ospravedlňováni jeho milostí, skrze vykoupení v Kristu Ježíši.”
– Římanům 3:23-24
Dneska jsem byla po delší době zase znovu hrát a zpívat v kapli ve Vráži. Bylo nádherné, slunné a hodně teplé odpoledne. Očekávala jsem, že přijde jenom pár lidí.
Cestou tam jsem si říkala, že i kdyby přišli jenom dva lidé, má to smysl, že tam budu. Pak mi došlo, že máme být smělí v modlitbách. A tak jsem prosila o 10 lidí. V chodbě jsem potkala řádovou sestřičku. Zrovna vyzvedávala svoji sestru ve víře, která byla v Vráži na léčení. Že prý spěchají domů a že to je škoda, že nemůžou přijít na moje vystoupení. Za chvíli jsem je potkala v chodbě obě dvě a nadšeně mi oznamovaly, že aspoň na 20 minut přijdou.
Přišla jsem do kaple. Sedělo tam osm lidí. Já říkám: “Pane, ještě přijdou ty dvě řádové sestry. Tak to je krásné, to mám těch svých 10.” Měla jsem velkou radost.
Odběhla jsem si naladit kytaru a připravit se. Vstupuji znovu do kaple a koukám jako blázen. Nesčítala jsem, ale nějakých 15-18 lidí. Tak to je neuvěřitelné!
Vystoupení bylo skvělé. Ne že bych já byla skvělá. V Amazing Grace mi jednou totálně uletěl tón. Špatně jsem nasadila a už to nešlo dotáhnout. Ale celé to bylo požehnané.
Nezáleží mi až tak na tom, že mě lidé chválí, že mám hezký hlas a že umím dobře intonovat – laskavý pan muzikant mi uletělý tón velkoryse prominul. 🙂 Prý, jsme jenom lidi. Ale záleží na tom, že lidé slyší o odpuštění, o spáse, kterou máme v Ježíši Kristu. Že slyší o tom, že jsou hříšníci, kteří se potřebují navrátit ke svému Nebeskému Otci. Že slyší, že tady na Zemi jsme jenom na návštěvě a že doma budeme až v Nebesích.
Pane Ježíši, jsem moc spokojená. A Ty to víš. Děkuji!
Váš komentář